Médium: Právo
Datum vydání: 31.08.2004
Autor: Petr Veselý

V těle ho často nebývá ani 30 gramů, a přesto je životně důležitým minerálem. Bez něj by přestalo fungovat asi 90 enzymů a zastavilo by se zhruba tři sta důležitých pochodů v lidském organismu, na kterých se podílí. "Tento minerál je pro nás velmi podstatný, ale spousta lidí, a dokonce i některých lékařů, na něj zapomíná," říká Mgr. Pavel Suchánek, odborník na výživu z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

Kdo by se měl o účinky hořčíku zejména zajímat:

* lidé s vysokým tlakem nebo ti, kterým hrozí kardiovaskulární problémy, protože tento minerál snižuje krevní tlak a je velmi užitečnou součástí prevence srdečních chorob i arytmií,

* diabetici, protože ti ho často mívají málo, což komplikuje chorobu a může vyvolat i další potíže, ale také pacienti se sklonem k diabetu, poněvadž hořčík snižuje riziko propuknutí cukrovky,

* rekreační a profesionální sportovci, kteří trpí křečemi svalů, nejčastěji po nárazových výkonech; hořčík působí proti nim,

* ženy s bolestivou menstruací, protože minerál může mírnit křeče, bolesti a nepříznivé psychické projevy před menstruací,
* lidé, které trápí bolesti hlavy a migrény, řada z nich se těchto problémů díky hořčíku zbaví nebo je aspoň zmírní,

* pacienti, kterým ztrpčuje život chronická únava; pro spoustu z nich je minerál jednou z věcí, která pomáhá zlepšit jejich stav,

* astmatici, nemocní s bronchitidou, lidé trpící pocity úzkosti, depresemi a potížemi s dýcháním, které vyvolává špatně kompenzovaný stres; hořčík rozšiřuje dolní cesty dýchací a může tak mírnit jejich problémy,

* gravidní, i těhotenství totiž vyžaduje větší přísun hořčíku. Větší podrážděnost a také nervozita

O hořčíku se často mluví jako o protistresovém minerálu. Je totiž potřebný pro správnou činnost nervů i svalů. A při nadměrném stresu ho spotřebujeme víc. Není náhodou, že se jeho nedostatek projevuje zvýšenou podrážděností, výbuchy vzteku, nervozitou a někdy i zmateností. Stejně jako není náhodou, že nízké hladiny hořčíku mívá většina hysteriků.

Někdy se nízké hladiny tohoto minerálu projevují bušením srdce a také křečemi svalů. Ty bývají častým jevem při nárazovém sportování nebo fyzické zátěži.
"Po úraze jsem znovu zkoušel závodně hrát volejbal, ale chytaly mě křeče," říká Petr Humr z Prahy. "Když jsem si vzal jednu tabletku před zápasem a jednu po něm, zmizely. Hořčík pomohl i řadě mých spoluhráčů, zejména při dlouhých, namáhavých utkáních."

Janu Večeřovou z Prahy budily občas křeče v lýtkách a chodidlech ze spaní. Zejména když chodila v botách na vysokých podpatcích nebo když prochladla. I jí pomohla tabletka hořčíku po ránu.
Pokud máte příznaky nedostatku hořčíku, je dobré se zajímat i o hladiny dalších minerálů. Málokomu chybí jen jeden.

Na migrény i na bolesti hlavy
"Podle nedávno zveřejněných amerických studií má asi polovina lidí, kteří trpí migrénou nebo úpornými bolestmi hlavy, nízkou hladinu hořčíku," říká Pavel Suchánek z IKEM. "Zvýšené dávky tohoto minerálu například v tabletách, ale nejen v nich, snižují během několika týdnů jak intenzitu těchto potíží, tak i jejich počet." Tento poznatek navazuje na výsledky starší studie, která dokazovala, že hořčík zvyšuje účinky jednoho z klasických léků proti migréně.

Bylo to zvláštní, bankovní úřednici začaly trápit bolesti hlavy vždycky kolem čtvrté, páté odpoledne. Tedy krátce před tím, než se projevil jeden z přirozených biologických útlumů během dne: mezi pátou a šestou odpoledne. Praktický lékař se domníval, že příčinou bolestí by mohlo být přílišné sezení u počítače.
Pavel Suchánek jí navrhnul, aby zkusila pít minerálku se zvýšeným obsahem hořčíku. Její potíže během týdne ustoupily a během čtrnácti dnů zmizely úplně. Je možné, že nezapůsobil jen hořčík, ale také to, že víc pila. Bolesti hlavy a únava bývají jedním z příznaků nedostatku tekutin.
Obrana srdce

Hořčík pomáhá udržovat krevní tlak v normálu. Spolu s vápníkem a draslíkem reguluje srdeční rytmus a krevní srážlivost. Pokud jde o kardiovaskulární choroby, má smysl hlavně jako prevence. V oblastech, kde lidé pijí tvrdou vodu, tedy se zvýšeným obsahem hořčíku, klesl podle některých epidemiologických studií počet srdečních nemocí téměř o 20 procent.
Lidem, kteří prodělali infarkt, pomáhá minerál v tom, aby se uzdravili. Mírně totiž rozšiřuje tepny a snižuje počet srdečních arytmií.

Při potížích s menstruací
Méně podrážděné a náladové byly ty ženy, které od poloviny menstruačního cyklu užívaly hořčík. To je závěr studie italských vědců, kteří zkoumali vliv minerálu na některé příznaky premenstruačního syndromu.
Jinak se hořčík doporučuje na zmírnění menstruačních křečí a z nich plynoucích bolestí.

Snižuje riziko cukrovky
Asi čtvrtina diabetiků má nedostatek hořčíku. S tímto údajem koresponduje i výzkum vědců z Hopkinsovy univerzity v USA. Změřili hladinu hořčíku u 12 000 lidí. Pak je sledovali po dobu šesti let. U klientů s nejnižšími hladinami tohoto minerálu bylo o 94 procent vyšší riziko, že u nich propukne cukrovka.
Hořčík je také součástí prevence proti osteoporóze. Spolu s dalšími prvky se podílí na tvorbě kostí a zubů. Bez něj by tělo nedokázalo optimálně využít ani vápník. A u žen v menopauze pomáhá zvyšovat hustotu kostní tkáně.

Přírodní pramenitá voda Aquila Aqualinea vyhovuje potřebám pitného režimu dokonale. Pramení v nedotčené přírodě u Karlových Varů a její původ zaručuje i její mimořádně stálou kvalitu. Aquila Aqualinea je v neperlivé variantě dokonce doporučována Českou lékařskou komorou jako kojenecká voda.

Karlovarská Aquila Aqualinea obsahuje životně důležité prvky jako hořčík, draslík a vápník. Spolu s vláhou tak při pití přírodní vody Aquila Aqualinea přijímáme také minerály, které mimo jiné stimulují činnost svalů nebo nervové soustavy, pomáhají dobíjet chybějící energii. Díky velmi nízkému obsahu sodíku navíc Aquila Aqualinea působí proti zadržování vody v těle a přispívá tak k vylučování nepotřebných látek.

Jakou minerální vodu máme pít? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná, neboť každý člověk má jiné nároky a potřeby. Odborníci se nicméně shodují v tom, že lidské tělo potřebuje ke správnému fungování jak dostatečné množství tekutin, tak vyvážený přísun všech důležitých minerálních látek. Nedostatek, někdy i nadbytek obojího může naopak uškodit.

Pro dlouhodobou konzumaci jsou vhodné minerální vody s vyrovnanou hladinou minerálů. Na základě testování balených vod bylo prokázáno, že těmto požadavkům vyhovuje zejména minerálni voda Mattoni. Má příznivý obsah sodíku, vápníku a hořčíku, které je třeba dodávat tělu při zvýšené tělesné námaze. Díky svému složení je tedy vhodná pro příznivce aktivního životního stylu, při sportování a v zaměstnání, které vyžaduje více pohybu. Můžeme ji doporučit i v teplém letním období, kdy se více potíme. Pro osoby s vysokým krevním tlakem, stejně jako v období následujícím po klimaktériu, je obzvlášť prospěšný hořčík, přítomný v minerální vodě Magnesia.

Dlouhodobou, pravidelnou spotřebu této minerálky však není možné doporučit všem. O její konzumaci by se s lékařem měli poradit především lidé s nemocnými ledvinami, stejně jako ti, u nichž byl zjištěn nedostatek hořčíku. V některých případech je totiž vhodnější doplňovat potřebné látky léky nebo výživovými doplňky, protože tak je možné množství přijímaného hořčíku určit přesně. Denně bychom měli vypít asi 0,5-1 litr minerálek, což je zhruba třetina z celkově přijatého množství nápojů. Minerálky je třeba do celkového množství vypitých tekutin doplňovat i jinými nápoji s malým podílem minerálů (např. bylinný čaj, ředěná ovocná šťáva). Výzkumy ukázaly, že dlouhodobě nízký příjem minerálních látek může narušit minerálový i vodní metabolismus. Je nezbytné dodávat tělu minerály pitím minerálních vod nebo zařazením ovoce a zeleniny do našeho jídelníčku.

Při fyzické námaze, a zvláště v horku, je vhodné dbát na přísun nápojů, které obsahují draslík, hořčík, vápník, chlor, fosfor. Dobrý poměr iontů těchto prvků je například v minerálkách Mattoni nebo Magnesia. Asi hodinu poté, co skončíte s fyzickou aktivitou, byste měli přijímat tekutiny - ale ne více než jeden litr. Důležitý je příjem draslíku a hořčíku - zejména u lidí, kteří trpí křečemi.

Voda v lidském těle

Pokud má organismus nedostatek vody, aktivuje se tzv. centrum žízně. Podvěsek mozkový (hypothalamus) reaguje na změny v chemických a fyzikálních parametrech tělesných tekutin, především krve a mozkomíšního moku. Centrum žízně spouští alarm především při zvýšení hustoty tekutin. Toto centrum je také úzce spjato s ledvinami.

Při narození je naše tělo doslova plné vody. Ta tvoří více než 70 procent tělesné váhy. V dospělosti tvoří voda 40 až 60 procent tělesné váhy. Voda se podílí na 65 až 75 procentech váhy svalů a asi 50 procentech váhy tělesného tuku.

Prostřednictvím ledvin se z těla denně vyloučí jeden až jeden a půl litru tekutin. Přes kůži (tzv. nepostřehnutelné pocení) se denně odpaří asi 350 ml vody. Denně vypotíme 500 až 700 ml vody. Při vytrvalostním sportu (zvláště v teplém prostředí) je ztráta tekutin 1 až 1,5 litru za hodinu. Vodu též vydechujeme, a to v denním množství 250 až 350 ml. Z těla se dále vyloučí jedno až dvě deci vody stolicí - v případě zdravotních potíží se tento objem prudce zvyšuje (1500 až 5000 ml).

O tom, že bychom měli hodně pít, asi není třeba nikoho moc přesvědčovat. Většinou však pijeme málo a nárazově a také až když máme pocit žízně. "To je nesprávné. Pít bychom měli pravidelně, i když žízeň nemáme. Tělo potřebuje mít dostatek vody, protože z těla hodně vody i odchází. Je tak nesmírně důležité ji neustále doplňovat," říká pražský internista doktor Jakub Malý. Jeho slova potvrzuje i endokrinolog Meditcentra Beroun doktor Václav Šmejkal. Soudí, že voda je v každé tělesné buňce, ale její obsah v různých tkáních je rozdílný.

Tělo je hlavně voda

"Celkové množství vody závisí na věku a skladbě těla. U většiny dospělých tvoří voda zhruba 60 procent tělesné hmotnosti a 70 procent aktivní tělesné hmoty. S postupujícím věkem podíl vody klesá. Jestliže při narození tvoří 75 procent, ve stáří už jen 55 procent," uvádí doktor Šmejkal. Dodává, že průměrná denní ztráta u dospělého jedince, který má sedavou práci, za běžné teploty je zhruba 2,5 až 3 litry tekutiny. "Dýcháním se ztrácí zhruba půl litru, pocením také půl litru, močí a stolicí litr a půl. V potravě je obsaženo asi půl litru vody, při látkové výměně vznikne také asi půl litr tzv. metabolické vody a zbývající alespoň litr a půl musíme vypít," zdůrazňuje lékař. Podle profesora Zdeňka Dienstbiera, předsedy Ligy proti rakovině, někdy je třeba vypít víc, zvláště při horečce, při slanějším pokrmu a u onkologicky nemocných pacientů v průběhu ozařování. "Starší lidé ztrácejí pocit žízně. A mohlo by u nich dojít k nadměrné ztrátě tělesné tekutiny. Doporučujeme jim pít tzv. podle hodin, tedy podle denního plánu příjmu nápojů," říká Dienstbier. Lékaři se shodují, že volba nápojů může být pestrá, ale nejlepší je prostá voda nebo minerálka, např. Mattoni, vhodný je i slabý čaj nebo ředěné ovocné šťávy.

Děti by neměly pít sladké limonády

Děti by měly za den vypít zhruba jeden a půl litru tekutin. "Bohužel jejich skladba dobrá není a zrovna tak rozložení během dne," soudí dětská lékařka Hana Cabrnochová z Prahy. Uvedla, že děti zpravidla velice málo pijí ráno a dopoledne, kdy jsou ve škole. "Snažíme se školám vysvětlovat, že pitný režim u dětí je nesmírně důležitý. Některé už zařadily pití do přestávek a nabádají děti, aby pily i když nemají žízeň. Dítě by ale nemělo pít sladké limonády a nebo pouze jeden druh oblíbeného nápoje. Pití by mělo být pestré a měla by se v něm střídat jak obyčejná, tak minerální voda, slabý džus a mléko," uzavírá Cabrnochová.

Minerály jsou důležité

Každá voda, kterou pijeme, by měla obsahovat některé důležité prvky, podle jejichž obsahu poznáme její kvalitu. Doktor Šmejkal soudí, že jsou to především životně důležité prvky jako je hořčík, draslík, vápník, sodík, síra. Hořčík např. potřebujeme pro některé enzymy, draslík je důležitý pro činnost svalů a přenos nervových vzruchů, vápník je součástí kostí a zubů a sodík je hlavní iont mimobuněčné tekutiny a významná součást potu. Síra je zase nezbytná pro některé bílkoviny a procesy spojené s přenosem energie. Podle doktora Šmejkala by pitná voda neměla obsahovat škodlivé látky jako jsou dusičnany nebo by jich mělo být co možná nejméně.

Bublinky neškodí

Mnoho lidí také soudí, že pít nápoje s bublinkami je nevhodné. "Pravdou je, že zlepšují činnost zažívacího traktu, mají celkově povzbuzující účinek a navíc zlepšují i činnost plic," říká doktor Václav Šmejkal. Některé citlivější osoby však kysličník uhličitý obtěžuje, vytváří pocit plnosti v břiše. Proto je na každém, aby vyzkoušel, zda je pro něj vhodná perlivá či neperlivá voda. A jak je to s pitím při jídle? "Je pravda, že pocit sytosti je mimo jiné navozen rozpětím v žaludku, tedy i velkým množstvím tekutin. Na druhé straně přiměřené promísení s tekutinou trávení zlepšuje. Tedy menší množství vypité při jídle prospěšné je. Tento problém je aktuální zvláště u dětí, kterým rodiče dovolí, aby se napily teprve tehdy, když jídlo sní," vysvětluje doktor Šmejkal. Teplota nápoje, který pijeme, by se neměla odchylovat od pokojové teploty. Měli bychom na to dbát a příliš studených nebo teplých nápojů se vyvarovat. Zdánlivě ukojí pocit žízně, ale jde pouze o subjektivní pocit. "Pijeme pro zdraví. A tomu bychom náš pitný denní režim měli podřídit. Zkusme odpovědět na otázku, kolik jsme toho dnes vypili a konfrontujme tento údaj s tím, že bychom denně měli vypít asi dva až tři litry tekutin…" uzavírá internista Jakub Malý.

Výskyt chorob trávicího ústrojí stoupá ve všech civilizovaných zemích včetně České republiky. Je to zřejmě důsledek stoupajícího průměrného věku obyvatelstva, změněného stravovacího režimu, tedy i v důsledku nesprávné výživy a životosprávy. Jde o nemoci, na něž se mnoho stůně, které zhoršují kvalitu života, zaviňují značnou pracovní neschopnost, ale poměrně málo invalidizují. Současně jde nejen o stavy akutní, ale i chronické, které znesnadňují postiženým život v produktivním věku. V České republice se v posledním desetiletí choroby trávicího ústrojí vyskytovaly na třetím místě příčin pracovní neschopnosti a na čtvrtém místě podle počtu prostonaných dnů. Ve statistikách propuštěných z nemocniční péče byly u mužů na místě prvním, u žen na třetím místě. Ve věkovém rozvrstvení připadá největší množství ukončených pracovních neschopností na věk do třiceti let. Avšak teprve každý 12. - 13. invalidní důchodce odchází do důchodu pro nemoc trávicího ústrojí. Nemoci trávicí soustavy byly v uplynulém desetiletí příčinou smrti zhruba ve 4% případů. Některé nemoci trávicího ústrojí jsou zvlášť důležité i z ekonomického hlediska. Například žaludeční vřed se vyskytuje v 5 - 10% při pitvě a obtíže působí u 2% obyvatelstva. Např. v roce 1996 přibylo na 100 000 obyvatel České republiky 72,03 nových případů nádorů trávicího ústrojí u mužů a 55,24 nových případů u žen. Právě nádory střeva jsou alarmující. Jejich výskyt zastaví změna výživových zlozvyků: zařazení vlákniny a omezení živočišných tuků a cukrů, návrat k přirozené stravě, kvalitním zdrojům tekutin, minerálním vodám podporujícím látkovou výměnu (Mattoni, Magnesia). Úprava životosprávy bezprostředně ovlivní i výskyt a průběh funkčních trávicích poruch (nejméně polovina pacientů přichází do gastroenterologické ordinace s těmito obtížemi). V populaci se tyto obtíže vyskytují okolo 20% všeho obyvatelstva.

MUDr. Bohumil Ždichynec

Při doplňování zdrojů vitamínu C formou konzumace citrusových plodů může docházet ke snižování obsahu hořčíku v těle, zvláště v zimě, kdy není tak pestrý výběr zeleniny. Citráty totiž tvoří spolu s hořčíkem a vápníkem rozpustné soli a zvyšuje to jejich vylučování. Proto je zvláště v zimě vhodné doplňovat stravu pitím minerálních vod s dostatkem hořčíku (např. Magnesia). Také stres působí přesun hořčíku z buněk do krevní plazmy a zvýšené vylučování hořčíku. Nedostatek hořčíku vede ke zvýšenému vylučování hormonů nadledvinek - adrenalinu a noradrenalinu (tzv. stresové hormony): v pokusu bylo zjištěno zvýšené vylučování hořčíku močí při stresu až 20x. Nedostatečný přívod hořčíku zvyšuje nežádoucí účinek stresu na lidský organismus. Preventivně se proto doporučuje pití vhodné minerální vody, jakou je např. Magnesia. Nedostatek hořčíku v těle způsobují i některé patologické stavy, kupř. snížená funkce příštitných tělísek, pokles zpětného vstřebávání v ledvinových tubulech, střevní nemoci, resekce žaludku a části střeva, zánět slinivky břišní, dlouhá léčba odvodňujícími léky (diuretiky, digitalisem aj. léky). Přirozenou prevencí za těchto stavů je pravidelné pití Magnesie, neboť hořčík zde působí v souladu s dalšími důležitými komponentami této minerální vody. Z civilizačních nemocí je důležitý poznatek, že cukrovka je spojena s větší ztrátou hořčíku močí. Diabetická retinopatie a jiné komplikace cukrovky korelují s hypomagnesemií. Hořčík se vyměšuje většinou stolicí, méně močí. Toto množství v moči poněkud stoupá, podávají-li se snadno vstřebatelné hořečnaté soli. Hořčík je v krvi částečně rozpouštěn a disociován, zčásti komplexně vázán. Rozhodující je obsah hořčíku v buňkách.

MUDr. J. Farková