|
Zdravější
Krásnější
Lékař
Radí - užitečné rady od lékaře
 |
Hořčíku je v těle málo. Bez něj ale strádá |
| |
Médium: Právo
Datum vydání: 31.08.2004
Autor: Petr Veselý
V těle ho často nebývá ani 30 gramů, a přesto je životně
důležitým minerálem. Bez něj by přestalo fungovat asi
90 enzymů a zastavilo by se zhruba tři sta důležitých
pochodů v lidském organismu, na kterých se podílí. "Tento
minerál je pro nás velmi podstatný, ale spousta lidí,
a dokonce i některých lékařů, na něj zapomíná," říká
Mgr. Pavel Suchánek, odborník na výživu z Institutu klinické
a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.
Kdo by se měl o účinky hořčíku zejména zajímat:
* lidé s vysokým tlakem nebo ti, kterým hrozí kardiovaskulární
problémy, protože tento minerál snižuje krevní tlak a
je velmi užitečnou součástí prevence srdečních chorob
i arytmií,
* diabetici, protože ti ho často mívají málo, což komplikuje
chorobu a může vyvolat i další potíže, ale také pacienti
se sklonem k diabetu, poněvadž hořčík snižuje riziko propuknutí
cukrovky,
* rekreační a profesionální sportovci, kteří trpí křečemi
svalů, nejčastěji po nárazových výkonech; hořčík působí
proti nim,
* ženy s bolestivou menstruací, protože minerál může
mírnit křeče, bolesti a nepříznivé psychické projevy před
menstruací,
* lidé, které trápí bolesti hlavy a migrény, řada z nich
se těchto problémů díky hořčíku zbaví nebo je aspoň zmírní,
* pacienti, kterým ztrpčuje život chronická únava; pro
spoustu z nich je minerál jednou z věcí, která pomáhá
zlepšit jejich stav,
* astmatici, nemocní s bronchitidou, lidé trpící pocity
úzkosti, depresemi a potížemi s dýcháním, které vyvolává
špatně kompenzovaný stres; hořčík rozšiřuje dolní cesty
dýchací a může tak mírnit jejich problémy,
* gravidní, i těhotenství totiž vyžaduje větší přísun
hořčíku. Větší podrážděnost a také nervozita
O hořčíku se často mluví jako o protistresovém minerálu.
Je totiž potřebný pro správnou činnost nervů i svalů.
A při nadměrném stresu ho spotřebujeme víc. Není náhodou,
že se jeho nedostatek projevuje zvýšenou podrážděností,
výbuchy vzteku, nervozitou a někdy i zmateností. Stejně
jako není náhodou, že nízké hladiny hořčíku mívá většina
hysteriků.
Někdy se nízké hladiny tohoto minerálu projevují bušením
srdce a také křečemi svalů. Ty bývají častým jevem při
nárazovém sportování nebo fyzické zátěži.
"Po úraze jsem znovu zkoušel závodně hrát volejbal,
ale chytaly mě křeče," říká Petr Humr z Prahy. "Když
jsem si vzal jednu tabletku před zápasem a jednu po něm,
zmizely. Hořčík pomohl i řadě mých spoluhráčů, zejména
při dlouhých, namáhavých utkáních."
Janu Večeřovou z Prahy budily občas křeče v lýtkách a
chodidlech ze spaní. Zejména když chodila v botách na
vysokých podpatcích nebo když prochladla. I jí pomohla
tabletka hořčíku po ránu.
Pokud máte příznaky nedostatku hořčíku, je dobré se zajímat
i o hladiny dalších minerálů. Málokomu chybí jen jeden.
Na migrény i na bolesti hlavy
"Podle nedávno zveřejněných amerických studií má
asi polovina lidí, kteří trpí migrénou nebo úpornými bolestmi
hlavy, nízkou hladinu hořčíku," říká Pavel Suchánek
z IKEM. "Zvýšené dávky tohoto minerálu například
v tabletách, ale nejen v nich, snižují během několika
týdnů jak intenzitu těchto potíží, tak i jejich počet."
Tento poznatek navazuje na výsledky starší studie, která
dokazovala, že hořčík zvyšuje účinky jednoho z klasických
léků proti migréně.
Bylo to zvláštní, bankovní úřednici začaly trápit bolesti
hlavy vždycky kolem čtvrté, páté odpoledne. Tedy krátce
před tím, než se projevil jeden z přirozených biologických
útlumů během dne: mezi pátou a šestou odpoledne. Praktický
lékař se domníval, že příčinou bolestí by mohlo být přílišné
sezení u počítače.
Pavel Suchánek jí navrhnul, aby zkusila pít minerálku
se zvýšeným obsahem hořčíku. Její potíže během týdne ustoupily
a během čtrnácti dnů zmizely úplně. Je možné, že nezapůsobil
jen hořčík, ale také to, že víc pila. Bolesti hlavy a
únava bývají jedním z příznaků nedostatku tekutin.
Obrana srdce
Hořčík pomáhá udržovat krevní tlak v normálu. Spolu s
vápníkem a draslíkem reguluje srdeční rytmus a krevní
srážlivost. Pokud jde o kardiovaskulární choroby, má smysl
hlavně jako prevence. V oblastech, kde lidé pijí tvrdou
vodu, tedy se zvýšeným obsahem hořčíku, klesl podle některých
epidemiologických studií počet srdečních nemocí téměř
o 20 procent.
Lidem, kteří prodělali infarkt, pomáhá minerál v tom,
aby se uzdravili. Mírně totiž rozšiřuje tepny a snižuje
počet srdečních arytmií.
Při potížích s menstruací
Méně podrážděné a náladové byly ty ženy, které od poloviny
menstruačního cyklu užívaly hořčík. To je závěr studie
italských vědců, kteří zkoumali vliv minerálu na některé
příznaky premenstruačního syndromu.
Jinak se hořčík doporučuje na zmírnění menstruačních křečí
a z nich plynoucích bolestí.
Snižuje riziko cukrovky
Asi čtvrtina diabetiků má nedostatek hořčíku. S tímto
údajem koresponduje i výzkum vědců z Hopkinsovy univerzity
v USA. Změřili hladinu hořčíku u 12 000 lidí. Pak je sledovali
po dobu šesti let. U klientů s nejnižšími hladinami tohoto
minerálu bylo o 94 procent vyšší riziko, že u nich propukne
cukrovka.
Hořčík je také součástí prevence proti osteoporóze. Spolu
s dalšími prvky se podílí na tvorbě kostí a zubů. Bez
něj by tělo nedokázalo optimálně využít ani vápník. A
u žen v menopauze pomáhá zvyšovat hustotu kostní tkáně.
|
 |
AQUILA AQUALINEA OBSAHUJE ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ PRVKY |
| |
Přírodní pramenitá voda Aquila Aqualinea vyhovuje
potřebám pitného režimu dokonale. Pramení v nedotčené
přírodě u Karlových Varů a její původ zaručuje i její
mimořádně stálou kvalitu. Aquila Aqualinea je v
neperlivé variantě dokonce doporučována Českou lékařskou
komorou jako kojenecká voda.
Karlovarská Aquila Aqualinea obsahuje životně důležité
prvky jako hořčík, draslík a vápník. Spolu s vláhou tak
při pití přírodní vody Aquila Aqualinea přijímáme
také minerály, které mimo jiné stimulují činnost svalů
nebo nervové soustavy, pomáhají dobíjet chybějící energii.
Díky velmi nízkému obsahu sodíku navíc Aquila Aqualinea
působí proti zadržování vody v těle a přispívá tak k vylučování
nepotřebných látek.
|
 |
JAKOU MINERÁLNÍ VODU MÁME PÍT? |
| |
Jakou minerální vodu máme pít? Odpověď na tuto
otázku není jednoznačná, neboť každý člověk má jiné nároky
a potřeby. Odborníci se nicméně shodují v tom, že lidské
tělo potřebuje ke správnému fungování jak dostatečné množství
tekutin, tak vyvážený přísun všech důležitých minerálních
látek. Nedostatek, někdy i nadbytek obojího může naopak
uškodit.
Pro dlouhodobou konzumaci jsou vhodné minerální vody s
vyrovnanou hladinou minerálů. Na základě testování balených
vod bylo prokázáno, že těmto požadavkům vyhovuje zejména
minerálni voda Mattoni. Má příznivý obsah sodíku,
vápníku a hořčíku, které je třeba dodávat tělu při zvýšené
tělesné námaze. Díky svému složení je tedy vhodná pro
příznivce aktivního životního stylu, při sportování a
v zaměstnání, které vyžaduje více pohybu. Můžeme ji doporučit
i v teplém letním období, kdy se více potíme. Pro osoby
s vysokým krevním tlakem, stejně jako v období následujícím
po klimaktériu, je obzvlášť prospěšný hořčík, přítomný
v minerální vodě Magnesia.
Dlouhodobou, pravidelnou spotřebu této minerálky však
není možné doporučit všem. O její konzumaci by se s lékařem
měli poradit především lidé s nemocnými ledvinami, stejně
jako ti, u nichž byl zjištěn nedostatek hořčíku. V některých
případech je totiž vhodnější doplňovat potřebné látky
léky nebo výživovými doplňky, protože tak je možné množství
přijímaného hořčíku určit přesně. Denně bychom měli vypít
asi 0,5-1 litr minerálek, což je zhruba třetina z celkově
přijatého množství nápojů. Minerálky je třeba do celkového
množství vypitých tekutin doplňovat i jinými nápoji s
malým podílem minerálů (např. bylinný čaj, ředěná ovocná
šťáva). Výzkumy ukázaly, že dlouhodobě nízký příjem minerálních
látek může narušit minerálový i vodní metabolismus. Je
nezbytné dodávat tělu minerály pitím minerálních vod nebo
zařazením ovoce a zeleniny do našeho jídelníčku.
|
 |
DŮLEŽITÉ MINERÁLY |
| |
Při fyzické námaze, a zvláště v horku, je vhodné dbát
na přísun nápojů, které obsahují draslík, hořčík, vápník,
chlor, fosfor. Dobrý poměr iontů těchto prvků je například
v minerálkách Mattoni nebo Magnesia. Asi hodinu poté,
co skončíte s fyzickou aktivitou, byste měli přijímat
tekutiny - ale ne více než jeden litr. Důležitý je příjem
draslíku a hořčíku - zejména u lidí, kteří trpí křečemi.
Voda v lidském těle
Pokud má organismus nedostatek vody, aktivuje se tzv.
centrum žízně. Podvěsek mozkový (hypothalamus) reaguje
na změny v chemických a fyzikálních parametrech tělesných
tekutin, především krve a mozkomíšního moku. Centrum žízně
spouští alarm především při zvýšení hustoty tekutin. Toto
centrum je také úzce spjato s ledvinami.
Při narození je naše tělo doslova plné vody. Ta tvoří
více než 70 procent tělesné váhy. V dospělosti tvoří voda
40 až 60 procent tělesné váhy. Voda se podílí na 65 až
75 procentech váhy svalů a asi 50 procentech váhy tělesného
tuku.
Prostřednictvím ledvin se z těla denně vyloučí jeden až
jeden a půl litru tekutin. Přes kůži (tzv. nepostřehnutelné
pocení) se denně odpaří asi 350 ml vody. Denně vypotíme
500 až 700 ml vody. Při vytrvalostním sportu (zvláště
v teplém prostředí) je ztráta tekutin 1 až 1,5 litru za
hodinu. Vodu též vydechujeme, a to v denním množství 250
až 350 ml. Z těla se dále vyloučí jedno až dvě deci vody
stolicí - v případě zdravotních potíží se tento objem
prudce zvyšuje (1500 až 5000 ml).
|
 |
PIJEME PRO ZDRAVÍ, I KDYŽ NEMÁME ŽÍZEŇ |
| |
O tom, že bychom měli hodně pít, asi není třeba nikoho moc
přesvědčovat. Většinou však pijeme málo a nárazově a také
až když máme pocit žízně. "To je nesprávné. Pít bychom měli
pravidelně, i když žízeň nemáme. Tělo potřebuje mít dostatek
vody, protože z těla hodně vody i odchází. Je tak nesmírně
důležité ji neustále doplňovat," říká pražský internista
doktor Jakub Malý. Jeho slova potvrzuje i endokrinolog Meditcentra
Beroun doktor Václav Šmejkal. Soudí, že voda je v každé
tělesné buňce, ale její obsah v různých tkáních je rozdílný.
Tělo je hlavně voda
"Celkové množství vody závisí na věku a skladbě těla. U
většiny dospělých tvoří voda zhruba 60 procent tělesné hmotnosti
a 70 procent aktivní tělesné hmoty. S postupujícím věkem
podíl vody klesá. Jestliže při narození tvoří 75 procent,
ve stáří už jen 55 procent," uvádí doktor Šmejkal. Dodává,
že průměrná denní ztráta u dospělého jedince, který má sedavou
práci, za běžné teploty je zhruba 2,5 až 3 litry tekutiny.
"Dýcháním se ztrácí zhruba půl litru, pocením také půl litru,
močí a stolicí litr a půl. V potravě je obsaženo asi půl
litru vody, při látkové výměně vznikne také asi půl litr
tzv. metabolické vody a zbývající alespoň litr a půl musíme
vypít," zdůrazňuje lékař. Podle profesora Zdeňka Dienstbiera,
předsedy Ligy proti rakovině, někdy je třeba vypít víc,
zvláště při horečce, při slanějším pokrmu a u onkologicky
nemocných pacientů v průběhu ozařování. "Starší lidé ztrácejí
pocit žízně. A mohlo by u nich dojít k nadměrné ztrátě tělesné
tekutiny. Doporučujeme jim pít tzv. podle hodin, tedy podle
denního plánu příjmu nápojů," říká Dienstbier. Lékaři se
shodují, že volba nápojů může být pestrá, ale nejlepší je
prostá voda nebo minerálka, např. Mattoni, vhodný je i slabý
čaj nebo ředěné ovocné šťávy.
Děti by neměly pít sladké limonády
Děti by měly za den vypít zhruba jeden a půl litru tekutin.
"Bohužel jejich skladba dobrá není a zrovna tak rozložení
během dne," soudí dětská lékařka Hana Cabrnochová z Prahy.
Uvedla, že děti zpravidla velice málo pijí ráno a dopoledne,
kdy jsou ve škole. "Snažíme se školám vysvětlovat, že pitný
režim u dětí je nesmírně důležitý. Některé už zařadily pití
do přestávek a nabádají děti, aby pily i když nemají žízeň.
Dítě by ale nemělo pít sladké limonády a nebo pouze jeden
druh oblíbeného nápoje. Pití by mělo být pestré a měla by
se v něm střídat jak obyčejná, tak minerální voda, slabý
džus a mléko," uzavírá Cabrnochová.
Minerály jsou důležité
Každá voda, kterou pijeme, by měla obsahovat některé důležité
prvky, podle jejichž obsahu poznáme její kvalitu. Doktor
Šmejkal soudí, že jsou to především životně důležité prvky
jako je hořčík, draslík, vápník, sodík, síra. Hořčík např.
potřebujeme pro některé enzymy, draslík je důležitý pro
činnost svalů a přenos nervových vzruchů, vápník je součástí
kostí a zubů a sodík je hlavní iont mimobuněčné tekutiny
a významná součást potu. Síra je zase nezbytná pro některé
bílkoviny a procesy spojené s přenosem energie. Podle doktora
Šmejkala by pitná voda neměla obsahovat škodlivé látky jako
jsou dusičnany nebo by jich mělo být co možná nejméně.
Bublinky neškodí
Mnoho lidí také soudí, že pít nápoje s bublinkami je nevhodné.
"Pravdou je, že zlepšují činnost zažívacího traktu, mají
celkově povzbuzující účinek a navíc zlepšují i činnost plic,"
říká doktor Václav Šmejkal. Některé citlivější osoby však
kysličník uhličitý obtěžuje, vytváří pocit plnosti v břiše.
Proto je na každém, aby vyzkoušel, zda je pro něj vhodná
perlivá či neperlivá voda. A jak je to s pitím při jídle?
"Je pravda, že pocit sytosti je mimo jiné navozen rozpětím
v žaludku, tedy i velkým množstvím tekutin. Na druhé straně
přiměřené promísení s tekutinou trávení zlepšuje. Tedy menší
množství vypité při jídle prospěšné je. Tento problém je
aktuální zvláště u dětí, kterým rodiče dovolí, aby se napily
teprve tehdy, když jídlo sní," vysvětluje doktor Šmejkal.
Teplota nápoje, který pijeme, by se neměla odchylovat od
pokojové teploty. Měli bychom na to dbát a příliš studených
nebo teplých nápojů se vyvarovat. Zdánlivě ukojí pocit žízně,
ale jde pouze o subjektivní pocit. "Pijeme pro zdraví. A
tomu bychom náš pitný denní režim měli podřídit. Zkusme
odpovědět na otázku, kolik jsme toho dnes vypili a konfrontujme
tento údaj s tím, že bychom denně měli vypít asi dva až
tři litry tekutin…" uzavírá internista Jakub Malý.
|
 |
VÝSKYT TRÁVICÍCH CHOROB V ČESKÉ REPUBLICE LZE OVLIVNIT
DIETOU |
| |
Výskyt chorob trávicího ústrojí stoupá ve všech civilizovaných
zemích včetně České republiky. Je to zřejmě důsledek stoupajícího
průměrného věku obyvatelstva, změněného stravovacího režimu,
tedy i v důsledku nesprávné výživy a životosprávy. Jde o
nemoci, na něž se mnoho stůně, které zhoršují kvalitu života,
zaviňují značnou pracovní neschopnost, ale poměrně málo
invalidizují. Současně jde nejen o stavy akutní, ale i chronické,
které znesnadňují postiženým život v produktivním věku.
V České republice se v posledním desetiletí choroby trávicího
ústrojí vyskytovaly na třetím místě příčin pracovní neschopnosti
a na čtvrtém místě podle počtu prostonaných dnů. Ve statistikách
propuštěných z nemocniční péče byly u mužů na místě prvním,
u žen na třetím místě. Ve věkovém rozvrstvení připadá největší
množství ukončených pracovních neschopností na věk do třiceti
let. Avšak teprve každý 12. - 13. invalidní důchodce odchází
do důchodu pro nemoc trávicího ústrojí. Nemoci trávicí soustavy
byly v uplynulém desetiletí příčinou smrti zhruba ve 4%
případů. Některé nemoci trávicího ústrojí jsou zvlášť důležité
i z ekonomického hlediska. Například žaludeční vřed se vyskytuje
v 5 - 10% při pitvě a obtíže působí u 2% obyvatelstva. Např.
v roce 1996 přibylo na 100 000 obyvatel České republiky
72,03 nových případů nádorů trávicího ústrojí u mužů a 55,24
nových případů u žen. Právě nádory střeva jsou alarmující.
Jejich výskyt zastaví změna výživových zlozvyků: zařazení
vlákniny a omezení živočišných tuků a cukrů, návrat k přirozené
stravě, kvalitním zdrojům tekutin, minerálním vodám podporujícím
látkovou výměnu (Mattoni, Magnesia). Úprava životosprávy
bezprostředně ovlivní i výskyt a průběh funkčních trávicích
poruch (nejméně polovina pacientů přichází do gastroenterologické
ordinace s těmito obtížemi). V populaci se tyto obtíže vyskytují
okolo 20% všeho obyvatelstva.
MUDr. Bohumil Ždichynec
|
 |
HOŘČÍK A VITAMÍN "C" |
| |
Při doplňování zdrojů vitamínu C formou konzumace citrusových
plodů může docházet ke snižování obsahu hořčíku v těle, zvláště
v zimě, kdy není tak pestrý výběr zeleniny. Citráty totiž
tvoří spolu s hořčíkem a vápníkem rozpustné soli a zvyšuje
to jejich vylučování. Proto je zvláště v zimě vhodné doplňovat
stravu pitím minerálních vod s dostatkem hořčíku (např. Magnesia).
Také stres působí přesun hořčíku z buněk do krevní plazmy
a zvýšené vylučování hořčíku. Nedostatek hořčíku vede ke zvýšenému
vylučování hormonů nadledvinek - adrenalinu a noradrenalinu
(tzv. stresové hormony): v pokusu bylo zjištěno zvýšené vylučování
hořčíku močí při stresu až 20x. Nedostatečný přívod hořčíku
zvyšuje nežádoucí účinek stresu na lidský organismus. Preventivně
se proto doporučuje pití vhodné minerální vody, jakou je např.
Magnesia. Nedostatek hořčíku v těle způsobují i některé patologické
stavy, kupř. snížená funkce příštitných tělísek, pokles zpětného
vstřebávání v ledvinových tubulech, střevní nemoci, resekce
žaludku a části střeva, zánět slinivky břišní, dlouhá léčba
odvodňujícími léky (diuretiky, digitalisem aj. léky). Přirozenou
prevencí za těchto stavů je pravidelné pití Magnesie, neboť
hořčík zde působí v souladu s dalšími důležitými komponentami
této minerální vody. Z civilizačních nemocí je důležitý poznatek,
že cukrovka je spojena s větší ztrátou hořčíku močí. Diabetická
retinopatie a jiné komplikace cukrovky korelují s hypomagnesemií.
Hořčík se vyměšuje většinou stolicí, méně močí. Toto množství
v moči poněkud stoupá, podávají-li se snadno vstřebatelné
hořečnaté soli. Hořčík je v krvi částečně rozpouštěn a disociován,
zčásti komplexně vázán. Rozhodující je obsah hořčíku v buňkách.
MUDr. J. Farková
|
 |
CO PÍT PŘI MOČOVÝCH KAMENECH |
| |
Urolitiáza čili tvorba kaménků v močových cestách je poměrně
častým onemocněním, o kterém bohužel koluje v laické veřejnosti
několik nesprávných představ. Obecně se ví, že základem léčby
i prevence při lehčích formách urolitiázy, kdy kaménky jsou
malé, pohyblivé a nehrozí blokace vývodných močových cest,
je dieta s dostatečným příjmem tekutin. Ordinujeme jednak
nárazové pitné kůry, jednak dbáme, aby pacient pil ve stálém
a rovnoměrném rytmu, tedy nejen v průběhu dne, ale i v noci,
kolem dvou litrů. Vody z karlovarské oblasti, stimulující
přiměřeně vylučování moči, nekalorické a obsahující důležité
minerální látky, patří spolu s bylinnými čaji k nápojům nejvhodnějším.
Pro volbu konkrétní minerálky je ovšem nadmíru důležité, o
jaký druh kaménků se jedná, jaké je jejich složení. Domněnka,
že každá minerálka v dostatečném množství člověku prospěje,
může vést k následkům naopak kontraproduktivním.
V zásadě existují dvě skupiny konkrementů,
k nimž je třeba z hlediska dietetického přistupovat zcela
rozdílně. Jednu skupinu tvoří kameny kalciumxalátové, popřípadě
fosfátové, mající jako kation vápník a složené převážně z
oxalátu vápenatého, soli šťavelové kyseliny (popřípadě solí
kyseliny fosforečné). V případě těchto kaménků platí přísný
zákaz konzumace alkalických minerálek a vod obsahujících hodně
vápníku. Do druhé skupiny patří konkrementy tvořené organickými
látkami, především solemi kyseliny močové, cystinem a xantinem.
To jsou kaménky urátové a cystinové. Zde se naopak alkalické
minerální vody, přispívající k udržení alkalické reakce moči,
plně doporučují, a stejně tak mléko, které u fosfátových kamenů
omezujeme. Klasickou minerálkou, ordinovanou při urátových
a cystinových kamenech, je Mattoniho kyselka. V dietě redukujeme
zejména potraviny s obsahem purinů, tedy všechny druhy masných
výrobků.
|
 |
SRDEČNÍ ZÁCHVAT |
| |
Záchvat angíny pectoris (bolesti u srdce) je pro člověka s
onemocněním - zúžením - věnčitých cév stresovou událostí.
Kompenzační reakcí a změnou řízení nitrobuněčných působků
se posune obsah elektrolytů mezi vnitřkem buňky a jejím povrchem.
Tuto reakci spouští adrenalin, jehož zvýšené vylučování v
těle souvisí se stresem. Připravuje tělo na boj či útěk, což
je pravěká zakódovaná reakce člověka. Změnou elektrického
napětí na buněčné bláně se naruší funkce sodíku-draslíkové
pumpy. Tím dcxhtízí ke zvýšenému unikání hořečnatých iontů
z buněk. Tento únik je kritickým činitelem celé stresové reakce.
Buněčná blána totiž obsahuje enzym ATP-vízu, který se ve své
činnosti (zajištování řádného chodu buněčné pumpy) neobejde
bez hořčíku. Čím méně hořčíku je obsaženo v buňkách, tím větší
je nerovnováha buněčné pumpy zajišťující výměnu živin mezi
buňkami a mezibuněčnou tekutinou. Nejnovjěší výzkumy ukázaly,
že hořčík je jakýmsi stresovým blokátorem. Například lidé
po infarktu, kteří dostávají Magnosolv (koncentrovaný hořčík
v lékové formě), vykazují nižší úmrtnost než ti, kteří hořčík
neužívají. Vzhledem k tomu, že prokazatelně stoupá stresové
zatížení v pracovním životě, měli bychom pamatovat na zvýšený
konzum hořčíku v denní stravě (listová zelenina, minerálky,
například Magnesia). U rizikových profesí a v obdobích zvýšené
zátěže je vhodné přidávat hořčík -15 mmol hořečnatých iontů
na den (sáčky s granulátem). V našem těle se nachází aai 24-2(,
gramů hořčíku. Průměrná denní potřeba činí okolo 400 mg. Při
zvýšeném uvolňování adrenalinu (za stresu) spotřeba stoupá
na 600 mg denně.
MUDr. Bohurnil ŽDlCHYNEC. CSc.
|
 |
PŘÍRODNÍ LÉČBA ONEMOCNĚNÍ ZAŽÍVACÍHO ÚSTROJÍ |
| |
Onemocnění zažívacího ústrojí patří mezi nejčastější zdravotní
problémy. Součástí léčby těchto obtíží je léčba dietní, podávání
léků, případně léčba chirurgická a především léčba lázeňská.
Tradicí lázeňské léčby nemocí zažívacího ústrojí jsou nejen
u nás, ale i v zahraničí, proslulé Karlovy Vary.
Léčivá minerální voda Mlýnský pramen je jako
jeden z dvanácti léčivých termálních pramenů z karlovarských
kolonád vhodná pro pitnou kúru v domácích podmínkách. Pitná
léčba se osvědčuje zejména u onemocnění žlučníku (vleklé záněty,
poruchy pohyblivosti žlučových cest), jater, slinivky břišní,
u funkčních poruch útrobního nervstva, cukrovky, žaludečních
katarů, zácpy i dalších poruch pohyblivosti střev.
Léčivou minerální vodu Mlýnský pramen lze
doporučit jako alternativu za Karlovarskou vřídelní sůl
vzhledem k jejím obdobným účinkům. Tato minerální voda je
zejména vhodná k léčení zácpy, protože napomáhá pravidelnému
vyprazdňování, což vede dlouhodobě k poklesu cholosterolémie
v krvi a také ke snížení výskytu zhoubných nádorů tlustého
střeva.
|
|
|
 |
|
 |
| |
Ilustrační obrázky


Magnesium
|
|
 |
|
 |
|